česky    slovensky    anglicky

Projektové setkání v Příbrami  

Termín: 11. - 15. listopadu 2013

Program:

   

   

Setkání účastníků projektu ACES v Příbrami

V druhém listopadovém týdnu jsme v rámci projektu ACES hostili skupinku pěti studentů a jednoho učitele z naší slovenské partnerské školy v Žiaru nad Hronom. Celé setkání se neslo v duchu diverzity, poznávání našich rozdílů a shod. Studenti třídy 2. C Markéta Kořínková, Matěj Pajma, Martina Truhlářová, Simona Venkrbcová a Alice Jechortová ubytovali kamarády ze Slovenska ve svých domovech a společně s ostatními členy projektového týmu Lukášem Žatečkou, Terezou Rysovou, Monikou Zoubkovou a Míšou Pohanovou se celý týden vzorně starali o své partnery. V úterý jsme navštívili Prahu, čeští studenti sami připravili exkurzi po Královské cestě a slovenským studentům předali základní informace o historických památkách našeho hlavního města. Ve středu jsme strávili celý den společně ve škole. Slováci navštívili hodiny účetnictví, ekonomiky a anglického jazyka a mohli tak porovnat úroveň těchto předmětů v Čechách a na Slovensku. Ve středu odpoledne začal na Obchodní akademii Příbram Veletrh fiktivních firem. První den se vždy sjedou firmy ze širokého okolí a prezentují před odbornou porotou svoji firmu. V odborné porotě zasedl kromě Mgr. Ivy Palánové a Ireny Karpíškové i náš kolega ze Slovenska Ing. Alexander Frič a společně hodnotili úroveň prezentace, způsob vystupování, oblečení a mluvené slovo v češtině i cizím jazyce. Ve čtvrtek 14. 11. 2013 byl veletrh slavnostně zahájen na Zámečku ředitelkou školy RNDr. Marcelou Blažkovou a pak už se mohlo začít obchodovat na stáncích. Fiktivní firmy ze Žiaru nad Hronom rovněž měly svůj stánek a tak návštěvníci mohli vyzkoušet, zda se domluví ve slovenském jazyce, a nakouknout do nabídky zahraničních firem. Po obědě jsme našim partnerům ukázali Hornické muzeum Příbram, které k našemu městu neodmyslitelně patří, a pak už následovala jen závěrečná večeře, při které jsme všichni konstatovali, že naše setkání bylo krásné, krátké, ale inspirativní pro všechny zúčastněné. 

Lenka Lexová

   

   

Po setkání v Příbrami všichni účastníci  odpovídali na následující otázky, které nám posloužily jako zpětná vazba:

Co se ti líbilo na setkání?
Co se ti nelíbilo?
Bylo něco, co tě překvapilo?
Jaké shody a rozdíly mezi Čechy a Slováky jsi během společného týdne našel/našla?
Co bys příště zařadil/a do programu, co bys naopak vypustil/a?


Setkání se mi líbilo, program byl dobře připravený a myslím si, že to bavilo jak Čechy, tak Slováky. Nelíbilo se mi, že se s námi Slováci moc nebavili, ale třeba je to jen můj pocit. Nevšimla jsem si žádných zásadních rozdílů mezi Čechy a Slováky. Pro příště bych zařadila více společných aktivit, např. povídání o sobě, různé hry. Nevypustila bych nic.
Monika Zoubková

Na našem prvním setkání se Slováky bylo super snad všechno, kromě počasí. Samozřejmě, že jsme se nejdřív drželi spíše zvlášť u svých národů, ale postupem času jsme nacházeli nová, společná témata k diskuzi. Během týdne jsme porovnali hodně českých a slovenských slov a frází. Ale nešlo pouze o slovíčkaření, samozřejmě jsme hledali rozdíly mezi chováním, myšlením a různými zvyky. Ovšem abych pravdu řekla, myslím, že jsme na nic zásadního nepřišli. Samozřejmě, že Slovensko je více nábožensky založené, pije se tam více alkoholu, mají jiné značky na autech, to byly ty největší rozdíly, které jsme našli. Ale byli jsme jeden stát, a ačkoliv já jsem to nezažila, tak i pro mne Slovensko patří mezi státy, které jsou mi nejblíže.

Markéta Kořínková

Líbil se mi jejich národní jazyk, máme mnoho společných slov, ale některá jsou hodně odlišná. Společná spolupráce se mi moc líbila. Nemám výhrady k žádné části programu. Překvapilo mě, že jejich škola má velice málo tříd a málo žáků v jednotlivých třídách. Shodný je náš společný jazyk a rozdílem je povinná výuka náboženství na Slovensku. Program se mi líbil, nic bych neměnila. S organizací jsem byla spokojená, žádné výhrady nemám.

Míša Pohanová

Líbilo se mi, že jsme si s našimi slovenskými kamarády hned porozuměli a měli jsme tu možnost se o nich dozvědět víc. Není tu nic, co by se mi nelíbilo. Překvapilo mě to, jak jsme si s nimi podobní, ale zároveň jsme úplně jiní. Jaké mají zvyky, jaké máme zvyky my atd., slova, která jsou stejná jak u nás v češtině, tak u nich ve slovenštině. Rozdíly například, že mají mnohem lepší kolektiv než my, nebo že jsou víc komunikativní než my a shody skoro ve všem, protože jsou stejně staří jako my a také studují obchodní akademii a mají podobné mimoškolní zájmy jako my. Moc věcí mě nenapadá, nechala bych vše tak, jak to bylo.

Simona Venkrbcová

Při setkání projektu ACES jsem poznal nové lidi. Nebylo nic, co by se mi nelíbilo. Překvapilo mě, že přesto, že jsme byli dříve jedna republika, víme o sobě docela málo. Nicméně při hledání shod a rozdílů jsem došel k názoru, že jsme skoro stejní. Myslím, že při našem setkání bylo vše, jak má být, ale trochu bych pobyty prodloužil.

Lukáš Žatečka

Setkání ACES se mi moc líbilo. Není snad nic, co by se mi nelíbilo. Máme toho hodně společného. Hned jsme si porozuměli a hodně jsme se o nich dozvěděli. Na setkání bych nic neměnila.
Martina Truhlářová

Poznal jsem nové lidi, poslouchal jiný jazyk než češtinu. Moc se mi líbily aktivity, které pro nás byly připraveny. Zejména v Praze se mi hodně líbilo. Trochu mi vadilo, že organizace nebyla úplně stoprocentní a my jsme tedy často nevěděli, kde máme v danou chvíli být. Jinak si myslím, že se celý projekt povedl. Překvapilo mě, že většina Slováků neměla pojem o tom, kolik vlastně česká koruna je. Už po návštěvě v Praze zbyla většině stovka z jejich ,,kapesného“ a mysleli si, že mají pořád dost peněz na to, aby mohli utrácet. Rozdíly jsem našel v jejich učebním plánu. Jejich škola je daleko náročnější, ale to je asi proto, že je soukromá a studenti na ní mají doopravdy chuť do učení. 
Matěj Pajma

ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU