česky    slovensky    anglicky

Kick-off meeting Bukurešt´

Termín: 30. 9. - 4. 10. 2013

Program:

Pondělí: přílet, ubytování, seznámení účastníků setkání, představení projektů

Úterý: workshopy a přednášky na téma diverzita, týmová hra

Středa: týmová práce na projektu, exkurze do historckého centra Bukurešti

Čtvrtek: workshop - Let´s have a closer look, Diversity cinema

Pátek: evaluace setkání, odjezd

Projekt ACES

Cílem úvodní konference projektu ACES bylo nejen setkání všech zástupců škol, jejichž projekty byly vybrány a podpořeny grantem, ale zejména navázání týmové spolupráce, bližší seznámení s projektovými partnery a upřesnění úkolů, které budeme realizovat v letošním školním roce. Během týdenního setkání jsme měli příležitost seznámit se blíže s různými aspekty diverzity, počínaje diverzitou kulturní, jazykovou, národnostní, politickou či náboženskou. Po absolvování mnoha zajímavých workshopů a přednášek jsme si všichni uvědomili, že každý člověk je jedinečný, každý má nárok na to být něčím zvláštní a barva pleti či sociální prostředí, ze kterého pocházíme, by rozhodně neměly být společenským hendikepem za předpokladu, že všichni budeme své odlišnosti respektovat. Náš projekt by měl vést k hledání shod a rozdílů mezi Čechy a Slováky, kteří před dvaceti lety žili v jednom státě. Věřím, že na konci projektu zjistíme, že jsme pořád velmi podobní, a navážeme nové kontakty a přátelství v Evropě.

Lenka Lexová 

V týdnu od 30. září do 4. října 2013 se uskutečnilo první setkání mezinárodního projektu ACES v Rumunsku, kam jsme se vydaly s paní učitelkou Lexovou. Jedná se o spolupráci základních a středních škol ve střední a jihovýchodní Evropě.

V rámci projektu jsme měli možnost poznat různé lidi z různých zemí, zahrát si kolektivní hry, poslechnout si příběhy zajímavých lidí, kteří se v životě setkali s  předsudky vůči jejich povolání, sexuální orientaci nebo národnosti. Vše se totiž odvíjelo od tématu: diverzita, nebo-li různorodost. Osobně si myslím, že i žáci, kteří jsou tělesně postiženi, jsou neslyšící, mají různé osobní problémy, cítí se být utlačováni kvůli tomu, jak vypadají, jak se chovají, nebo jak mluví, cítí, či myslí, v podstatě kvůli čemukoli... Zde opravdu našli své místo. Nemůžete se totiž cítit nikde lépe než tam, kde vás za nic neodsuzují. Ba naopak, říkají vám, že všechno na vás je naprosto normální a spoustu lidí se stane vašimi přáteli.

Na závěr už chci jen říci, že i když nám počasí nevyšlo přesně podle plánu, tak mám krásnou vzpomínku na 5 dní strávených v Bukurešti s výbornými organizátory, příjemným kolektivem a velmi zábavným programem.

Markéta Kořínková, 2. C

Články publikované v Periskopu a Příbramském deníku

ZPĚT NA HLAVNÍ STRANU